Nadační fond Krajské zdravotní připravil pro studenty zdravotnických oborů stipendijní program pro další rok

Nadační fond Krajské zdravotní připravil pro studenty zdravotnických oborů stipendijní program pro další rok (PDF)

Ortopedické oddělení Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Chomutov, o.z., se svým Centrem plánované chirurgie ruky a nohy se stalo jedním z mála pracovišť v České republice, které do spektra standardně prováděných výkonů zařadilo implantaci totální endoprotézy lokte. V polovině června tohoto roku byly pod vedením primáře MUDr. Jiřího Jurči úspěšně provedeny dvě tyto operace. Jedná se o vysoce specializovaný výkon umožňující v indikovaných případech dosáhnout rekonstrukce loketního kloubu.

Loketní kloub je významnou funkční jednotkou horní končetiny a je zcela zásadní pro její komplexní pohyb. Spolu s ramenem umožňuje předloktí a ruce zaujmout jakoukoliv pozici v prostoru. V loketním kloubu se odehrávají pohyby, které mají zásadní význam pro sebeobsluhu, kdy především umožňují přiblížit ruku k ústům, čímž dovolují člověku základní životní úkon – najíst se. Dále se pak uplatňují při hygieně, oblékání a celkové sebeobsluze a i při lokomoci – opora na berlích nebo vstávání z lůžka či židle.

Z biomechaniky loketního kloubu vyplývá technická komplikovanost totální náhrady lokte. Právě pro její složitost, vysoká rizika přidružených komplikací a přísné indikace, patří celosvětově totální náhrada loketního kloubu k nepříliš frekventovaným výkonům. Ten je pak rezervovaný zejména pro podobor revmatochirurgie. Nicméně jako jediný z radikálních výkonů dokáže pomoci nemocným s těžkým postižením loketního kloubu, ať už revmatoidní artritidou, těžkou artrózou nebo následkem úrazu, a tím zajistit možnost sebeobsluhy.

Nejčastější indikací k implantaci endoprotézy je revmatoidní artritida, kdy loketní kloub podléhá destrukci zánětlivým procesem u více než poloviny pacientů s revmatoidní artritidou. Pacient je limitován bolestí a sníženým funkčním rozsahem pohybu. Tato omezení, zejména při současném postižení ramene a zápěstí, vedou k progresivní dysfunkci loketního kloubu a mohou výrazně narušovat pacientovu práceschopnost a vykonávání každodenních aktivit. Další indikací je těžké artrotické postižení lokte, kdy se nejčastěji vyskytuje poúrazová artróza. Její příčinou je nárůst dopravních, pracovních i sportovních úrazů. Mezi další, méně časté, indikace totální náhrady loketního kloubu, patří kostní tumory v oblasti lokte, kdy možnosti rekonstrukce a obnovy funkce lokte po resekci kostního nádoru jsou jinak výrazně omezené.

„Totální náhrada loketního kloubu je v odborné literatuře zmiňována již od čtyřicátých let minulého století a má tedy za sebou stejné časové období vývoje jako implantáty kolena a kyčle. Během této doby se zkoušely různé systémy plně stištěných, nestištěných a polostištěných náhrad, až se vyvinuly v moderní polostištěné – semiconstrain implantáty, které se díky možnostem širších indikací a dobrým dlouhodobým výsledkům staly metodou volby řešení těžkého postižení loketního kloubu. Právě semiconstrain náhrada Coonrad-Morrey byla použita při prvních dvou operacích tohoto druhu v Centru plánované chirurgie ruky a nohy v Chomutově. V prvním případě se jednalo o řešení těžkého poúrazového stavu s pakloubem proximální ulny, který byl opakovaně neúspěšně řešen traumatology ve Středočeském kraji, což současně vedlo k artrotické destrukci a ankylóze loketního kloubu. Druhým byl pacient s těžkou revmatickou destrukcí loketního kloubu, která vedle bolestivosti vedla k výraznému omezení hybnosti a sebeobsluhy,“ vysvětluje primář ortopedického oddělení chomutovské nemocnice MUDr. Jiří Jurča.

S rehabilitací se začíná časně. Hned po odstranění drénu z rány se začíná s individuálním a bezprostředně i řízeným pasivním cvičením. Po pěti až šesti týdnech je možné přistoupit k cvičení aktivnímu. Pooperační rehabilitace lokte je náročný a dynamický proces, je nedílnou součástí léčebného procesu a významně ovlivňuje celkový funkční výsledek. Je zde tedy důležitá komunikace mezi lékařem, členy rehabilitačního týmu a zejména pacientem.

„Perioperační i pooperační průběh u našich pacientů byl doposud bez komplikací. Bezprostředně po operaci se pacienti zbavili výrazných bolestí, které je sužovaly poslední roky. Časná rehabilitace vedla k výraznému zlepšení rozsahu hybnosti. Dosavadní rentgenové snímky a klinické výsledky odoperovaných pacientů nás tedy naplňují velkým optimizmem,“ pokračuje primář Jurča a dodává: „Hledáme-li možnosti obnovy funkce loketního kloubu těžce destruovaného zánětlivým nebo degenerativním procesem, případně traumatem, musíme mít na paměti, že hlavními atributy jsou pohyblivost, nebolestivost a stabilita. Totální endoprotéza loketního kloubu je jediným řešením, které může současně zajistit výraznou úlevu od bolesti, zlepšit rozsah pohybu a obnovit stabilitu. Jsme rádi, že můžeme našim pacientům tento výkon nabídnout.“

Zdroj: info@kzcr.eu

Totální endoprotéza lokte

Centrum plánované chirurgie ruky a nohy Krajské zdravotní si osvojilo totální endoprotézu lokte

Centrum plánované chirurgie ruky a nohy Krajské zdravotní si osvojilo totální endoprotézu lokte (PDF)

Bufetové snídaně v porodnici mostecké nemocnice mají u rodiček veliký ohlas

Bufetové snídaně v porodnici mostecké nemocnice mají u rodiček veliký ohlas (PDF)

Neurochirurgická klinika Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., (FZS UJEP a MNUL) získala privilegium uspořádat kongres společnosti SUN (The Society of University Neurosurgeons) v České republice. Uskutečnil se ve dnech 29. června – 3. července 2022 v Hotelu Hilton Old Town v Praze.

„Tradiční součástí kongresu SUN je v první den odborného programu přiblížit úroveň neurochirurgie hostitelské země. Českou neurochirurgii reprezentovalo deset přednášek z nejvýznamnějších neurochirurgických klinik v zemi,“ řekl prof. MUDr. Martin Sameš, CSc., přednosta ústecké neurochirurgické kliniky, která se řadí mezi špičková pracoviště v Evropě. „Na závěr české sekce vystoupil s přednáškou s názvem Mozek a srdce Václava Havla ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský,“ dodal profesor Sameš.

Společnost SUN založili američtí neurochirurgové v roce 1965, prezidenty společnosti byli a jsou nevýznamnější neurochirurgové univerzitních klinik v USA. Cílem společnosti je propojit akademické aktivity spolu s poznáním kultury a historie nejzajímavějších měst a zemí na planetě. V zakládajících dokumentech byla stanovena vize „akademického travel clubu“ pro univerzitní akademiky a jejich rodiny.

Mezi hlavní témata Neurochirurgické kliniky FZS UJEP a MNUL, kterou prof. MUDr. Martin Sameš, CSc., vede, patří léčba mozkových tumorů, cévní neurochirurgie, páteřní chirurgie, chirurgická léčba hydrocefalu a  chirurgie periferních nervů a brachiálního plexu. Oblastmi, jimiž se zde specialisté zabývají a které jsou součástí jejich činnosti nebo v nich úzce spolupracují, jsou cerebrovaskulární program, neuroonkologie, chirurgie baze lební, spondylochirurgie, tedy chirurgie páteře, neurotraumatologický program, dětská chirurgie a neuroendoskopie, chirurgie periferních nervů, léčba chronické bolesti a normotenzní hydrocefalus. Neurochirurgové z ústecké kliniky si připsali řadu nejen republikových primátů, když například jako první ve střední a východní Evropě implantovali pacientovi, v rámci spinálního programu, krční ploténku Bryan, či jako první v Česku použili při operaci skoliózy páteře implantát vyrobený, ještě před samotným operačním výkonem, pacientovi na míru.

Zdroj: info@kzcr.eu

Prezident společnosti SUN Felipe Albuquerque (vpravo) a hostitel kongresu profesor Martin Sameš.

Ústecká neurochirurgická klinika pořádala kongres americké neurochirurgické společnosti SUN

Ústecká neurochirurgická klinika pořádala kongres americké neurochirurgické společnosti SUN (PDF)

Evropská společnost pro cévní mozkové příhody potvrdila skvělé nastavení komplexního iktového programu v Krajské zdravotní

Evropská společnost pro cévní mozkové příhody potvrdila skvělé nastavení komplexního iktového programu v Krajské zdravotní (PDF)

Čtyři nové koordinátory zdravotní péče jmenoval generální ředitel Krajské zdravotní, a.s., MUDr. Petr Malý, MBA. Koordinátoři fungují jako poradní orgán náměstka pro řízení zdravotní péče. Jejich hlavním cílem je optimalizace péče napříč Krajskou zdravotní (KZ).

Novými koordinátory zdravotní péče se stali MUDr. Jana Dušánková, primářka Oddělení paliativní medicíny Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., (MNUL), MUDr. Jan Rejholec, primář Chirurgického oddělení Nemocnice Děčín, o.z., MUDr. Vladimír Hraboš, lékař Kardiologické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (FZS UJEP) a Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. (MNUL) a MUDr. Jan Schraml, Ph.D. přednosta Kliniky urologie a robotické chirurgie FZS UJEP a MNUL.

„Velmi mne těší, že lékaři, které jsme oslovili, přijali nabídku stát se koordinátory zdravotní péče v rámci své specializace. Jsem přesvědčen, že přispějí ke zkvalitnění a zefektivnění zdravotní péče o pacienty v Ústeckém kraji, což je samozřejmě naší prioritou. Naším cílem je dosáhnout optimalizace zdravotní péče i nákladů, které je na ni potřeba vynakládat,“ řekl při předání pověřovacích dekretů novým koordinátorům MUDr. Petr Malý, MBA, generální ředitel KZ.

„Úkolem koordinátorů zdravotní péče je především komunikace s partnery v jednotlivých nemocnicích naší společnosti. Těmi jsou zejména primáři konkrétních oborů a ředitelé odštěpných závodů, kteří vytvářejí generely, od nichž se následně odvíjí koncepce zdravotní péče, kterou mají nemocnice do budoucna poskytovat,“ doplnil MUDr. Jiří Laštůvka náměstek pro řízení zdravotní péče KZ.

„Velice si vážím převzatého postu a věřím, že z této pozice se nám podaří nejen efektivně rozvíjet paliativní péči ve všech nemocnicích KZ, ale že se bude rozvíjet i spolupráce s Ústeckým krajem s cílem vytvořit smysluplnou krajskou koncepci paliativní péče,“ uvedla po svém jmenování MUDr. Jana Dušánková.

„Chtěl bych poděkovat za důvěru vyjádřenou jmenováním do funkce koordinátora chirurgických oborů KZ. Mou představou je využít možností Krajské zdravotní ke zlepšení spolupráce všech operačních oborů napříč všemi nemocnicemi KZ ve prospěch našich pacientů,“ přiblížil své plány MUDr. Jan Rejholec.

„Děkuji za projevenou důvěru, kterou chápu také jako ocenění mé dosavadní odborné práce pro KZ. V této funkci bych chtěl i nadále smysluplně rozvíjet robotickou chirurgii v Krajské zdravotní a pokusit se zefektivnit a zracionalizovat urologickou péči v rámci KZ,“ okomentoval své jmenování MUDr. Jan Schraml, PhD.

„Velmi si vážím jmenování do funkce koordinátora klinických studií. Mým cílem bude jejich zpřístupnění všem oborům a nemocnicím v rámci Krajské zdravotní, které o práci na nich projeví zájem. Koordinace spolupráce klinických oborů a všech dalších zainteresovaných oddělení by mohlo v krátké době vést k celkovému zvýšení počtu klinických studií,“ řekl MUDr. Vladimír Hraboš.

Čtyři noví koordinátoři zdravotní péče KZ nyní doplňují dvanáct stávajících, které pro lékařské obory do funkce jmenoval generální ředitel KZ v minulých měsících. Jsou jimi MUDr. Filip Cihlář, Ph.D., přednosta Radiologické kliniky FZS UJEP a MNUL a další specialisté z pracovišť v ústecké nemocnici - MUDr. Tomáš Novotný, Ph.D., MBA, přednosta Ortopedické kliniky, MUDr. Josef Škola, EDIC, primář Kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, MUDr. Jan Špička, MBA, primář Oddělení klinické biochemie, MUDr. Marcel Vančo, Ph.D., přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky a MUDr. Jan Kordík, který působí jako internista v Nemocnici Teplice a také jako vedoucí Centra pro poruchy dýchání ve spánku v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Dalšími koordinátory jsou MUDr. Jiří Stehlík, primář Gastroenterologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, MUDr. Renata Přibíková, primářka Dětského a dorostového oddělení Nemocnice Děčín, pro urgentní příjem MUDr. Eva Smržová z anesteziologicko-resuscitačního oddělení děčínské nemocnice, MUDr. Karel Sláma, Ph.D., přednosta Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku FZS UJEP a MNUL, MUDr. Ivana Liehneová, Ph.D., přednostka Oční kliniky FZS UJEP a MNUL, a MUDr. Štěpánka Brušáková, MBA, primářka Neurologického oddělení ústecké Masarykovy nemocnice.

Zdroj: info@kzcr.eu

Zleva: Petr Malý, Jan Rejholec, Jana Dušánková, Vladimír Hraboš, Jiří Laštůvka

Krajská zdravotní má další čtyři koordinátory zdravotní péče

Krajská zdravotní má další čtyři koordinátory zdravotní péče (PDF)

Děčínská nemocnice se dočká nového Pavilonu péče o matku a dítě

Děčínská nemocnice se dočká nového Pavilonu péče o matku a dítě (PDF)

Na pozici přednosty Gynekologicko-porodnické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z.,  k dnešnímu dni vystřídal doc. MUDr. Tomáše Bindera, CSc., MUDr. Marcel Vančo, Ph.D.

„Panu doktoru Vančovi přejeme v pozici přednosty hodně úspěchů. Za univerzitu předpokládám pokračování fungující spolupráce a další rozvoj kliniky,“ uvedl děkan Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem doc. PhDr. Zdeněk Havel, CSc.

„Jedním z prvních úkolů pana přednosty bude stabilizace týmu lékařů a sester gynekologicko-porodnické kliniky. Dále pak bude třeba například koncentrovat do ústecké Masarykovy nemocnice onkogynekologickou operativu,“ nastínil první kroky nového přednosty generální ředitel Krajské zdravotní, a.s., MUDr. Petr Malý, MBA.

„Budu se snažit, aby se naše klinika dostala tam, kam patří a kde byla před nějakými patnácti až dvaceti lety, aby se opět stala výkladní skříní ústecké Masarykovy nemocnice. Odbornost máme velice dobrou, takže pokud se nám podaří zajistit ostatní věci, tedy především personál a vybavení, pak věřím, že jsme schopni být jedním z významných pracovišť v rámci ČR,“ řekl po svém jmenování MUDr. Marcel Vančo, Ph.D.

Zdroj: info@kzcr.eu

MUDr. Marcel Vančo, Ph.D. (vlevo) a doc. PhDr. Zdeněk Havel, CSc.

Novým přednostou gynekologicko-porodnické kliniky se stal MUDr. Marcel Vančo, Ph.D.

Novým přednostou gynekologicko-porodnické kliniky se stal MUDr. Marcel Vančo, Ph.D. (PDF)

Krajská zdravotní uspořádala odbornou konferenci 18. Perinatologické dny Ústeckého kraje

Krajská zdravotní uspořádala odbornou konferenci 18. Perinatologické dny Ústeckého kraje (pdf)

Gynekologicko-porodnické oddělení Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Děčín, o.z., se stalo akreditovaným pracovištěm pro nástavbový obor urogynekologie. Platnost akreditace, kterou Ministerstvo zdravotnictví ČR schválilo již v dubnu letošního roku, je pět let. Význam urogynekologie a dopady akreditace na zdravotnické pracoviště v rozhovoru přibližuje primář gynekologicko-porodnického oddělení děčínské nemocnice MUDr. Peter Kraus.

Pane primáři, co je vlastně urogynekologie?

Jde o jeden ze základních oborů gynekologie. První oblastí, kterou se zabývá, je inkontinence - únik moči u žen. Může být různého typu a podle toho ji léčíme, ať již konzervativně nebo operativně. Druhou oblastí urogynekologie je porucha statiky pánevního dna, což znamená pokles jednotlivých kompartmentů pánevního dna současně nebo v různých kombinacích.

Co můžete, jako zdravotnické pracoviště, studentům nabídnout?

U nás se mohou školit i lékaři v přípravě na atestaci z urogynekologie. Můžeme jim nabídnout veškeré diagnostické a léčebné postupy a výkony, které se v urogynekologii v současnosti provádí. Stresovou inkontinenci řešíme pomocí transobturátorových pásek a v indikovaných případech i retropubických pásek, či Bulkamidem. Pokles pánevních orgánů dle indikace řešíme přední (zadní) plastikou s nebo bez laparoskopicky asistované hysterektomie, operací dle Amreich-Richtera, eventuálně laparoskopickou promontofixací. Školenci mohou vidět i klasickou urogynekologickou poradnu, kde indikujeme jednotlivé pacientky ke konservativnímu či operačnímu řešení. Součástí poradny je i urodynamické vyšetření a cystoskopie.

Jste nyní certifikovaným školicím centrem. Co musí lékař absolvovat, aby se stal specialistou?

Lékař, který se chce atestovat na urogynekologa, musí absolvovat devět měsíců praxe v centru, které má statut akreditovaného pracoviště, jaký jsme právě získali. A pak ještě tři měsíce v některém ze specializovaných center v Praze. Dále absolvuje přibližně pět několikadenních předatestačních seminářů včetně celostátních konferencí, musí splnit předepsané počty operací a být perfektně teoreticky připraven. Musí publikovat práci v odborném recenzovaném časopisu, kterou pak obhájí před zkušební komisí. Tam samozřejmě obhajuje i své teoretické znalosti.

Jaké jste museli splnit podmínky pro získání akreditace?

Pracoviště musí mít lékaře s atestací z urogynekologie, adekvátní přístrojové vybavení, dále odpovídající počet výkonů – operací, a dostatečný počet pacientek.

Vraťme se podrobněji k tomu, co jste říkal v úvodu. Jaké jsou nejčastější obtíže, s nimiž vás pacientky navštěvují? A jak je léčíte?

Nejčastěji přicházejí ženy, které v oblasti genitálu cítí abnormalitu, že jim „něco vadí“. Buď jim padá děloha, přední či zadní poševní stěna nebo třeba vše dohromady. Případně mají potíže s únikem moči, což léčíme medikamentózně nebo operativně.

Znamená to, že ne vždy je potřeba přistoupit k invazivnímu zákroku?

Při tzv. dráždivém močovém měchýři, kdy pacientky pociťují časté nutkání na močení a zásadně jim to snižuje kvalitu života, se řeší problém nejčastěji medikamentózně. Méně často, a to pouze pokud medikamentózní léčba nepomáhá, se aplikuje do močového měchýře botox, který má léčebné účinky. Vesměs je však léčba dráždivého močového měchýře konzervativní. Mají-li ženy únik moči při kašli, smíchu, běhu, či nošení břemena, ordinuje se rehabilitace. V případě, že se míjí účinkem, nastupuje operativa. 

Jakou roli hraje v této oblasti prevence? Je vůbec nějaká účinná, možná?

Žena by se měla zdravě stravovat a hydratovat, přiměřeně zatěžovat své pánevní dno - cvičit, hýbat se, běhat, plavat, jezdit na kole. Z mého pohledu je prevencí zdravý životní styl.

Roční statistiky Gynekologicko-porodnického oddělení Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Děčín, o.z.:

150 operací odstranění dělohy

75 – 80 antiinkontinenčních operací

100 operací pro poruchu statiky pánevního dna

650 – 700 porodů (150 císařským řezem)

Zdroj: info@kzcr.eu

Primář gynekologicko-porodnického oddělení děčínské nemocnice MUDr. Peter Kraus

Děčínská nemocnice získala akreditaci pro nástavbový obor urogynekologie

Děčínská nemocnice získala akreditaci pro nástavbový obor urogynekologie (PDF)