Umístění: pavilon E, 3. patro
Kontakt: +420 416 723 415

Doporučená doba návštěv: PO - NE 14:00 - 17:00

Neurologické oddělení bylo založeno jako lůžkové oddělení v roce 1994, i když neurologická ambulance v rámci nemocnice zahájila svůj provoz již mnohem dříve. Ročně projde branami Neurologického oddělení v průměru 1000 pacientů. V rámci zdravotní péče se oddělení zabývá diagnostikou a léčbou onemocnění centrálního a periferního nervového systému a dále velkou částí onemocnění páteře a svalů.

Epileptologická ambulance v návaznosti na elektroencefalografickou laboratoř řeší problematiku diagnostiky a terapie záchvatovitých stavů.
Velkou pozornost věnujeme také otázce migrén a bolestí hlavy.
Ambulance pro extrapyramidová onemocnění řeší problematiku pacientů abnormálními pohyby.
Ve spolupráci s vyššími neurologickými a neurochirurgickými pracovišti jsme dále schopni poskytnout vysoce kvalitní odbornou konzultaci včetně další diagnostiky a terapie. Na pracovišti je zajištěna základní diagnostika elektrofysiologická (elektroencefalografie, elektromyografie, dostupné je o vyšetření evokovaných potenciálů somatosenzorických, sluchových a zrakových) a ultrasonografická. V radiodiagnostickém komplementu je trvale dostupná základní neuroradiologická (CT) a laboratorní diagnostika a nezbytná konsiliární služba. Je zajištěna základní rehabilitace u lůžka.
Všechna pracoviště jsou zajištěna plně erudovaným neurologem.
Podstatnou část klientů tvoří pacienti postižení cévním onemocněním mozku anebo mozkových cév (CMP – cévní mozková příhoda, mozková mrtvice, mozkový infarkt).

Od 1. ledna 2005 vstoupilo do platnosti Závazné odborné stanovisko České lékařské komory, č.4/2004, podle kterého se v indikovaných případech v rámci kauzální terapie akutní ischemickém CMP u dospělých, v terapeutickém intervalu do 4,5 hodin od začátku symptomů, doporučuje použití intravenózní (i.v.) trombolytické léčby rekombinantím tkáňovým aktivátorem plasminogenu (rt-PA), v celkové dávce přepočtené na aktuální hmotnost pacienta. Efektivita této léčby byla prokázána podle principů medicíny založené na důkazech, randomizovanými placebem-kontrolovanými studiemi a metaanalýzami. V Ústeckém kraji v poskytování akutní péče o pacienty postižené cévní mozkovou příhodou, a to především v rámci trombolytické terapie, patří našemu oddělení 3. místo v počtu úspěšně léčených pacientů.

Další početnou skupinu představují pacienti s postižením meziobratlové ploténky v oblasti bederní nebo krční páteře. Komplexní terapie těchto vertebrogenních onemocnění v sobě zahrnuje podrobné neurologické vyšetření včetně pomocných zobrazovacích vyšetření jako RTG páteře, doplněné o CT (počítačová tomografie) event. o MRI (magnetická rezonance) daného úseku páteře, popřípadě RTG vyšetření páteře a případné patologie obratlů nebo plotének aplikací kontrastní látky přímo do páteřního kanálu (radiculosaculografie – RSG, perimyelografie – PMG).

Neurologické oddělení se dále zaměřuje zejména na následující zdravotně a společensko- ekonomicky nejzávažnější skupiny onemocnění:

• Epilepsie a epileptické syndromy: Při našem neurologickém oddělení pracuje specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu epilepsie pod vedením erudovaného lékaře se statutem epileptologa pro zdejší region. Pravidelně u našich pacientů ambulantně kontrolujeme sérové hladiny antiepileptik (lamotrigin, valproát, hydantoinát, phenobarbital). V naší EEG laboratoři ročně provedeme 950 elektroencefalografických záznamů se zhodnocením erudovaným neurologem – epileptologem.
• Parkinsonova nemoc a sekundární parkinsonské syndromy
• Dyskinetické syndromy
• Roztroušená skleróza (sclerosis mutiplex)
• Migréna a bolesti hlavy
• Myasthenia gravis a myastenické syndromy (ve spolupráci s Myastenickým centrem Praha)
• Degenerativní onemocnění CNS (amyotrofická laterální skleróza, progresivní bulbární paralýza, atd.)
• Alzheimerova nemoc
• Demence
• Polyneuropatie a mononeuropatie při diabetes mellitus, po traumatech a při jiných onemocněních.

Dále jsme schopni provést okamžitou diagnostiku a ve spolupráci se spádovými pracovišti zabezpečit rychlou diagnostiku a další terapii u těchto onemocnění:

• Akutní krvácivé onemocnění centrální nervové soustavy (subarachnoidální krvácení, epidurální krvácení, subdurální krvácení, intraparenchymové krvácení při hemoragické CMP),
• Kraniocerebrální poranění (poranění mozku a míchy).
• Zánětlivá onemocnění centrální nervové soustavy (CNS), obratlů a meziobratlových plotének,
• Nádorová onemocnění mozku a míchy.

S platností od 10. dubna 2012 získala nemocnice na základě rozhodnutí Ministra zdravotnictví ČR statut iktového centra. Udělení statutu Iktového centra přináší zkvalitnění péče pro pacienty s cévní mozkovou příhodou ze spádové oblasti. Zároveň se tím nemocnice stala součástí celostátní sítě center poskytujících specializovanou a superspecializovanou péči v České republice.
Součástí iktového centra litoměřické nemocnice je jednotka intenzivní péče, lůžkové neurologické oddělení, oddělení radiologie a zobrazovacích metod, oddělení klinických laboratoří, služba internisty, rehabilitační oddělení a oddělení následné péče.

Cévní mozkové příhody (CMP)

Označujeme tak skupinu chorob, které se projevují postižením normální funkce mozku a jsou způsobeny poruchou v jeho krevním zásobení. Postižení může být drobné, krátkodobé, nebo těžké a trvalé. CMP lze dělit na mozkové infarkty (ischemické CMP) a mozková krvácení (hemoragické CMP).

ISCHEMICKÉ CMP – (ischemický mozkový infarkt)

Jejich podkladem je buď embolie, trombóza, nebo přechodné zhoršení oběhu. Rozvoj je různě rychlý, občas se již před vznikem CMP objevují přechodné poruchy v některém úseku mozku.

Většinou se vyskytuje po šedesátce – v posledních letech se však jejich vznik posouvá do nižších věkových skupin, nezřídka je ale vídáme i po 45. roku věku pacienta. Skoro vždy se tak děje při procesu aterosklerosy, nebo u pacientů s neléčeným či nedostatečně léčeným vysokým tlakem (hypertenzí).

Stenóza a uzávěr přívodních tepen:

Je nejčastější v oblasti krkavic, záleží hlavně na oběhu postranních cév, může být i bez klinických příznaků, pokud nepostihne trombóza odstup vnitřní krkavice, nebo nezvětší-li se stenóza nad určitou mez. Jinak může dojít k embolizaci do mozku – a dochází k CMP.

EMBOLIE MOZKOVÁ (VMETEK)

Embolus se uvolňuje nejčastěji ze srdečních chlopní či z velkých přívodních cév. Vmetky kardiálního původu mohou být infikovány a mohou způsobit vznik mozkových abscesů (hnisavých ložisek). Embolie je bleskurychlá, ale obraz se rychle mění, jak se vmetek buď posouvá, či se k němu přidružuje následná trombóza.

TROMBÓZA MOZKOVÝCH TEPEN – je nejčastější.

Postupně se zužuje průsvit cévy nástěnnými tromby, až je zúžení takové, že dojde k místnímu nedokrvení a odumření části mozkové tkáně, která nebyla po určitou dobu zásobena krví (ischémie). K CMP dojde v době, kdy je oběh snížen, například ve spánku nebo po vydatném jídle.

 

Ischemický infarkt střední mozkové tepny

– je nečastější CMP.

Postihuje větší část mozkové polokoule (hemisféry) a oblast tzv. bazálních ganglií.

Typické je těžké postižení až úplné ochrnutí horní a dolní končetiny na jedné polovině těla (hemiparéza až hemiplegie) s větším postižením horní končetiny (HK) i poruchou dolní větve lícního nervu a poruchami čití, vše na protilehlé straně těla ve vztahu k postižené střední mozkové tepně.

Úvodní chabá paréza přejde brzy ve spastickou se sklonem k flekčním (ohnutí) kontrakturám na HK a extenzním (natažení) na DK. Vědomí je zachováno. Většinou zůstává deficit.