Umístění: Ryjice č.p.1, 403 31 Ústí nad Labem – Neštěmice

Informace o zdravotním stavu pacientů se podávají pouze osobně po předchozí telefonické domluvě s ošetřujícím lékařem v době návštěv od 14.00 do 15.30 hodin.

Návštěvní hodiny: Každý den 14:00 - 18:00

Kapacita

Celková kapacita oddělení následné péče je 81 lůžek na třech úsecích.

Léčebný pavilon ONP je stavebně rozčleněn na tři oddělení.

• oddělení – zelené – v přízemí, kapacita 27 lůžek
• oddělení – růžové – v 1. patře, kapacita 27 lůžek
• oddělení – žluté    – ve 2. patře, kapacita 27 lůžek

Do ONP jsou pacienti překládáni po předchozí telefonické domluvě ošetřujícího lékaře s primářem, event. pověřeným lékařem ONP. Čekací doba na přijetí je závislá na obsazenosti lůžek.

Odborná péče

Na našich odděleních je pacientům poskytována odborná fyzio a ergoterapeutická péče, prováděná týmem specializovaných fyzioterapeutů a ergoterapeutů. Péči poskytuje 7 fyzioterapeutek, 1 ergoterapeutka a klinický logoped. Povinností zdravotnických pracovníků je celoživotní vzdělávání, sestry se povinně zúčastňují vzdělávacích akcí regionálního a republikového charakteru, svou erudici potvrzují přednáškovou činností na regionálních i nadregionálních akcích i pořádáním vlastních seminářů. V ONP pracují sestry specialistky, absolventky pomaturitního specializačního studia v oboru geriatrie, certifikovaných kurzů mentorství a léčby ran.

Personální vybavení

4 lékaři, 3 z nich více atestovaní, 27 všeobecných sester, 2 praktické sestry, 3 ošetřovatelky a 18 sanitářů.

Péči poskytuje 7 fyzioterapeutek, jedna ergoterapeutka, po domluvě poskytuje péči klinický logoped. Úzce spolupracujeme s klinickým farmaceuty.

Vzdělávání lékařů

Nemocnice následné péče je akreditované pracoviště k uskutečňování vzdělávacího programu v rámci specializačního vzdělávání lékařů v oboru geriatrie.

Typ pracoviště: I. typ

Základní kmen zajišťovaný akreditovaným pracovištěm: interní

Termín zahájení vzdělávacího programu: 11.5.2010

Počet školících míst v oboru specializačního vzdělávání: 2

Podmínkou získání registrace je celoživotní vzdělávání.

Vážení příbuzní,

přijali jsme člena Vaší rodiny k doléčení na oddělení následné péče Ryjice. Oddělení následné péče je součástí Masarykovy nemocnice. Pacienti jsou přijímáni či překládáni k doléčení a rehabilitaci po zvládnutí akutního onemocnění v nemocnici, pobyt na našem oddělení v žádném případě nenahrazuje pobytové zařízení sociálních služeb typu Domova pro seniory. Délka pobytu v našem zařízení záleží na zdravotním stavu pacienta. Péče je hrazena příslušnou zdravotní pojišťovnou.

Prosíme rodiny o zajištění toaletního papíru, šamponu, mýdla či sprchového gelu, hřebenu, kartáčku na zuby či čištění zubní protézy, pleťového krému. Žádáme pacienty a rodinné příslušníky, aby po použití NEVHAZOVALI vlhčené hygienické ubrousky do WC či výlevek. Odhazujte je do odpadkových košů.

Zajistěte pomůcky na holení. V případě požádání personálu a po domluvě s rodinou lze pacientovi zajistit oholení zdravotnickým personálem, který však není kvalifikován v holičských službách. Na oddělení následné péče Ryjice jsou zajištěny zpoplatněné pedikérské a kadeřnické služby, je možno je objednat prostřednictvím sociální sestry nebo sestry na oddělení.

Návštěvy jsou umožněny denně, ale vzhledem k charakteru zařízení v doporučených hodinách. V případě příznivého počasí je možno se souhlasem ošetřujícího personálu vyvézt pacienta do parku.

K léčbě pacienta patří také dietní strava, která může být v indikovaných případech základem léčby (např.cukrovka). Proto dříve, než přinesete pacientům něco na přilepšenou, informujte se o vhodnosti doplňků u ošetřujícího personálu. Donesené léky předejte sestře na oddělení, neponechávejte je pacientovi ve stolku.

Neukládejte potraviny za okny, předejte je sestře, ta je popíše a uloží do lednice na sesterně, určené pouze na potraviny pacientů.

Důchody jsou přijímány do pokladny 1x týdně. Po dlouholetých zkušenostech máme vypracován vnitřní řád, jakým způsobem je s penězi pacientů nakládáno, také s přihlédnutím k jejich psychickému stavu. Informace získáte u ošetřujícího lékaře nebo sociální sestry.

Sociální problematiku je možno řešit v určené dny v odpoledních hodinách se sociální sestrou.

Informace o zdravotním stavu podávají lékaři v době návštěv od 14 do 15.30 hodin po předchozí telefonické domluvě.

Nenechávejte pacientům u sebe větší obnos než 100,- Kč a cennosti.

Občanský průkaz a karta pojištěnce mohou být během hospitalizace uloženy na sesterně.

Děkujeme za pochopení a spolupráci. 

Za vedení ONP Ryjice

MUDr. Petra Kozmová, primářka

Kontakt: paní Ing. Denisa Krčmaříková
Tel.:          +420 472 734 050

Pokladní hodiny  

K výplatě důchodů nutné předložit občanský průkaz.

Proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami může podat stížnost pacient, zákonný zástupce pacienta, osoba blízká v případě, že pacient tak nemůže učinit s ohledem na svůj zdravotní stav nebo pokud zemřel, nebo osoba zmocněná pacientem. 

Ústní stížnosti se řeší na místě tak, že osoba, přijímající stížnost, informuje ošetřujícího lékaře, dle závažnosti řeší stížnosti lékař se záznamem do dokumentace pacienta. Přijetí ústní stížnosti také zajišťuje sekretariát a ombudsman. 

Určení podacích a evidenčních míst

Podacími místy pro podání písemné stížnosti, ostatního podání, pochvale či poděkování je pracoviště ONP Ryjice nebo podatelna Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. Podatelna pak v co nejkratším možném termínu postoupí danou stížnost, ostatní podání, pochvalu či poděkování lze postoupit samostatnému ombudsmanovi Krajské zdravotní, a.s. (dále jen KZ, a.s.). 

Stížnosti, ostatní podání, pochvaly či poděkování zveřejněné jsou evidovány a řešeny na Oddělení nezávislého ombudsmana KZ, a.s.

Schůzku nebo návštěvu ombudsmana je možné si domluvit v těchto úředních hodinách a místech:

pondělí             9:00 – 11:00 (UL)         13:30 – 15:00 (UL)

úterý                8:00 – 10:00 (CV)         10.30 – 12:30 (MO)

čtvrtek              8:00 – 10:00 (TP)         11.00 – 13.00 (DC)

Mimo úřední hodiny je možné se obrátit na ombudsmana telefonicky, tel.: 733 783 907, 477 117 879, event. na email ombudsman@kzcr.eu (v rozsahu 7 dní / 24 hodin) a sjednat si s ním schůzku dle jeho časového rozvrhu. 

Z obsahu stížnosti, ostatní podání či pochvaly či poděkování musí být zřejmé, kdo jej podává, případně za koho a které věci se týká. Není-li stěžovatelem uvedena adresa pro doručování, je podání považováno za anonymní. Anonymní stížnosti a stížnosti podané telefonicky se nevyřizují. Výjimku stanoví ombudsman, pokud je obsah stížnosti natolik závažný a stížnost se jeví jako oprávněná a její řešení lze použít pro zlepšování procesů KZ. Stížnosti se vyřizují v termínech daných zákonem č. 372/2011 Sb., v platném znění, § 93. 

Stěžovatel má možnost po předchozí dohodě s ombudsmanem nahlédnout do spisu a pořizovat z něj kopie. Pokud si kopii nepořídí sám stěžovatel (např. fotografickým přístrojem apod.), může mu být kopie spisu pořízena za úhradu dle aktuálního ceníku KZ. Nahlížení je možné předem dohodnout na jednotlivých OZ dle úředních hodin ombudsmana.

Více: https://www.kzcr.eu/cz/ul/pro-pacienty/prava-povinnosti-a-ochrana-pacientu/nemocnicni-ombudsman

DLE ZÁKONA 372/2011Sb. O zdravotních službách.

Práva pacienta: 

Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem. Pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni. Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo

1. na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb, 
2. zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb, které odpovídají zdravotním potřebám pacienta, a zdravotnické zařízení, 
3. vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka, 
4. být seznámen s vnitřním řádem zdravotnického zařízení lůžkové péče, 
5. na nepřetržitou přítomnost opatrovníka, popřípadě osoby určené opatrovníkem, je-li osobou, jejíž svéprávnost je omezena tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí, přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem, a to v souladu vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb, 
6. být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje, 
7. znát jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků přímo zúčastněných na poskytování zdravotních služeb a osob připravujících se u poskytovatele na výkon zdravotnického povolání, které jsou při poskytování zdravotních služeb přítomny, 
8. odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka, 
9. přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav a v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, 
10. přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče duchovní péči a duchovní podporu od duchovních v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a s ohledem na svůj zdravotní stav, 
11. na poskytování zdravotních služeb v co nejméně omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb. Pacient se smyslovým nebo tělesným postižením, který využívá psa se speciálním výcvikem, má právo s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav na doprovod a přítomnost psa u sebe ve zdravotnickém zařízení, a to tak, aby nebyla porušována práva ostatních pacientů. Psem se speciálním výcvikem se pro potřeby věty první rozumí vodicí pes nebo asistenční pes. 

Pacient má právo být srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny. Informaci o zdravotním stavu podává ošetřující zdravotnický pracovník způsobilý k poskytování zdravotních služeb. 

Pacient se může vzdát podání informace o svém zdravotním stavu, popřípadě může určit, které osobě má být podána. 

Pacient může při přijetí do péče určit osoby, které mohou být informovány o jeho zdravotním stavu, a současně může určit, zda tyto osoby mohou nahlížet do zdravotnické dokumentace o něm vedené nebo do jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu, pořizovat si výpisy nebo kopie těchto dokumentů. Pacient může určit osoby nebo vyslovit zákaz poskytovat informace o zdravotním stavu kterékoliv osobě kdykoliv po přijetí do péče. 

Povinnosti pacienta:

Pacient je povinen: dodržovat navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, řídit se vnitřním řádem, pravdivě informovat ošetřujícího zdravotnického pracovníka o dosavadním vývoji zdravotního stavu, o užívání léčivých přípravků, včetně užívání návykových látek, nepožívat během hospitalizace alkohol nebo jiné návykové látky a podrobit se na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře v odůvodněných případech vyšetřením za účelem prokázání, zda je nebo není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

Poskytujeme nadstandardní pokoje na 1. a 3. oddělení následné péče.

Pokoje jsou jednolůžkové, situované na východní a jižní stranu.

Vybavení: polohovací lůžko Latera, noční stolek, varná konvice, relaxační křeslo, jídelní stůl + židle, lednice, LCD TV, možnost internetového připojení.

Pokoj je bez vlastního sociálního zařízení.

Na nadstandardní pokoj budou umísťováni pacienti dle přiložené žádosti a obsazenosti pokoje.

Návštěvní doba: návštěvy na NS jsou možné od 10.00 do 18.00 hodin (od 10.00 do 14.00 hodin po domluvě s ošetřujícím lékařem).

Kontakt: příjem tel.:  +420 472 734 050

Stanovená cena za každý započatý den: 400,- Kč bez regulačního poplatku.

Denní harmonogram

od 6.00 – buzení pacientů, ranní toalety, stlaní lůžek, odběry biologických vzorků

od 7.30 – aplikace inzulínů, podávání léků nalačno, rozdávání čajů

od 8.00 snídaně

8.15 – 11.00 rozdávání léků, převazy, koupele pacientů, RHC, provádění plánovaných vyšetření

od 11.30 – aplikace inzulínů, provádění ordinací

od 12.00 – oběd

od 13.00 – rozdávání léků, RHC

od 14.45 – rozdávání odpoledních čajů, případně odpoledních přesnídávek

od 16.30 – odpolední vizita, provádění ordinací, aplikace inzulínů

od 17.00 – večeře

od 18.00 – večerní toaleta pacientů, provádění ordinací

19.15 – 22.00 rozdávání léků, večerní toaleta určených pacientů v koupelně, převazy, provádění ordinací

22.00 – 6.00 noční klid

• Dieta je součástí léčby a určuje ji lékař. Pacienti se stravují na pokojích. Přinesené potraviny je možné uložit do lednice, určené pro úschovu potravin pacientů. Lednice jsou umístěny na sesternách, potraviny předejte sestře, ta je označí jménem a uloží. Neukládejte potraviny za okny!
• Informace o zdravotním stavu pacientů se nepodávají telefonicky. Osobně podává informace ošetřující lékař příbuzným pacienta v době návštěv od 14.00 do 15.30 hodin, případně individuálně po předchozí telefonické domluvě, a to osobám, které pacient určil.

• Na oddělení je zákaz přinášení a požívání alkoholických nápojů. Pacient je povinen se řídit vnitřním řádem, pokud hrubým způsobem porušuje vnitřní řád, lze předčasně ukončit poskytování zdravotních služeb. Povinností pacienta je chovat se slušně ke zdravotnickým pracovníkům a respektovat jejich pokyny, respektovat a chovat se slušně ke spolupacientům.

• Pokyny o službách, nehrazených ze zdravotního pojištění, o podávání informací a možností pořizování výpisů, opisů a kopií ze zdravotnické dokumentace a postup řešení stížností jsou uvedeny na informační tabuli.
• Na oddělení laskavě dodržujte čistotu a pořádek, neznečišťujte okolí budovy vyhazováním odpadků z oken. I vám se bude lépe stonat v hezkém prostředí.
• Sezení na čistě povlečeném neobsazeném lůžku je zakázáno pacientům i návštěvám.
• Do pracoven a do provozních místností se smí vstupovat až po vyzvání, protože zde může být vyšetřován jiný nemocný.
• V případě Vašeho zájmu o spirituální (duchovní) služby lze zkontaktovat duchovní nebo členy církví, při požadavku na kontakt se obracejte na sestru pro sociální službu.
• Se svými problémy, které se mohou během hospitalizace vyskytnout, a které bychom vám mohli pomoci vyřešit, se obracejte na své ošetřující lékaře, ošetřující nebo staniční sestry.

I. Desatero komunikace se seniory (geriatrickými pacienty) se zdravotním postižením

1. Respektujeme identitu pacienta a důsledně jej oslovujeme jménem nebo odpovídajícím titulem. Nevyžádaná familiární oslovení „babi“, „dědo“ jsou ponižující. 
2. Důsledně se vyhýbáme zdětinšťování starého člověka. Ani s nemocnými se syndromem demence nehovoříme jako s dětmi (formou, ani obsahem). 
3. Při komunikaci s pacienty a při jejich ošetřování cílevědomě chráníme jeho důstojnost snažíme se vyloučit podceňování a nepodložené přisuzování závažných funkčních deficitů (např. v kognitivní oblasti). 
4. Respektujeme princip zpomalení a chráníme seniory před časovým stresem; počítáme se zpomalením psychomotorického tempa a se zhoršenou pohyblivostí. 
5. Složitější nebo zvláště důležité informace (termíny vyšetření, přípravu na ně, způsob užívání léků) několikrát zopakujeme či raději ještě napíšeme na papír.¨
6. Aktivně a taktně ověříme možné komunikační bariéry (porucha sluchu, zraku apod.) a tomu přizpůsobíme komunikaci.
7. K usnadnění komunikace se zdržujeme v zorném poli pacienta, mluvíme srozumitelně a udržujeme oční kontakt. Při pochybnostech ověřujeme správné využití kompenzačních pomůcek.
8. Bez ověření nedoslýchavosti nezesilujeme hlas; porozumění řeči se ve stáří zhoršuje v hlučném prostředí, proto „nepřekřikujeme“ jiný hovor, rozhlas, televizi, ale snažíme se hluk odstranit. 
9. Dopomoc při pohybu, odkládání oděvu či při uléhání na lůžko vždy nabízíme (úměrně zdravotnímu postižení pacienta) ale nevnucujeme; umožňujeme používání opěrných pomůcek (hole, chodítka). 
10. Při ústavním ošetřování by komunikace i ošetřovatelská aktivita měla cílevědomě směřovat k podpoře a k udržení (obnově) soběstačnosti seniora nikoli předčasně předpokládat její ztrátu a vést k imobilizaci.

II. Desatero komunikace s pacienty se syndromem demence

1. Při komunikaci omezujeme rušivé a rozptylující vlivy prostředí (např. rozhlasové vysílání), ujistíme se, že pacient dobře slyší, že má správně nastaveny kompenzační pomůcky (naslouchadla) a že netrpí komunikační poruchou ve smyslu afázie. 
2. Pacienta povzbuzujeme vlídným zájmem, usilujeme o klidné chování a pozitivní výraz, omezujeme prudké pohyby a přecházení, zůstáváme v zorném poli pacienta. 
3. Mluvíme srozumitelně, pomalu a v krátkých větách. 
4. V hovoru se vyhýbáme odborným výrazům, žargonu, ale i frázím či ironicky míněným protimluvům. Používáme výrazy pacientovi známé a přiměřené. 
5. Používáme přímá pojmenování, vyhýbáme se zájmenům a pokud lze, tak na předměty, osoby, části těla, o nichž hovoříme, ukazujeme. Pokud pacient něco správně nepochopil, použijeme pokud možno jinou formulaci a neopakujeme stejná slova.
6. Aktivně navazujeme a udržujeme oční kontakt a průběžně ověřujeme, zda pacient našim informacím správně porozuměl, důležité údaje píšeme navíc na papír. Pro získání pozornosti, případně pro zklidnění, používáme dotek. 
7. Využíváme neverbální komunikaci, mimiku, dotek a tyto projevy sledujeme a umožňujeme i u pacienta; jsme vnímaví k projevům úzkosti, strachu, deprese, bolesti. 
8. Dáme zřetelně najevo, zda odcházíme jen na chvíli nebo zda konzultace skončila.
9. Pacienta nepodceňujeme, komunikaci neomezujeme, ale přizpůsobujeme jeho schopnostem. Pacienty informujeme o povaze a důvodu vyšetření či léčebného výkonu, během vyšetření s nimi komunikujeme, uklidňujeme je, postup komentujeme. 
10. Aktivně chráníme důstojnost lidí trpících syndromem demence, bráníme jejich ponižování, posilujeme jejich autonomii a možnost rozhodovat o sobě.

III. Desatero komunikace s pacienty s pohybovým postižením

1. Zdravotnický pracovník komunikuje při zjišťování anamnézy zásadně s pacientem s pohybovým postižením a nikoliv s jeho případným doprovodem. 
2. Při nezbytné manipulaci s pacientem pohybově postiženým (uložení na lůžko aj.) mu vysvětlíme, co konkrétně potřebujeme, a požádáme jej, aby nám říkal, jak máme postupovat. Většina pacientů přesně popíše způsob manipulace. 
3. Dbáme, aby pacient s pohybovým postižením měl ve svém dosahu nezbytné kompenzační pomůcky. Tím zvyšujeme jeho jistotu a pocit soběstačnosti. 
4. Pokud potřebujeme vykonat zdravotnický úkon (odběr krve, aplikace injekce apod.), požádáme pacienta, aby si sám – pokud je to možné – zvolil místo vpichu či jiného zákroku. Pacient obvyklé ví, které místo je nejvhodnější. 
5. Zásadně dbáme na to, aby pacientovi s pohybovým postižením byly sanitním vozem současně dopravovány i nezbytné kompenzační pomůcky. Zajistíme, aby „vozíčkář“ měl ve zdravotnickém zařízení k dispozici svůj vozík. 
6. Při delším pobytu ve zdravotnickém zařízení zjistíme, které bariéry v pokoji a jeho okolí brání relativně samostatnému pohybu pacienta a snažíme se je odstranit. 
7. Maximálně se snažíme, aby pacient nebyl trvale upoután na lůžko, pokud to není nutné. 
8. Jen v nejkrajnějším případě používáme takové pomůcky jako je permanentní močový katetr apod. Je to velmi ponižující pro všechny pacienty. 
9. Při podávání stravy se vždy informujeme, zda pacient je schopen se najíst, nakrájet si jídlo apod. 
10. Zvláště při delších vyšetřeních dbáme na časový prostor na použití WC.